Bizarná doba dala dohromady šesť osobností nespokojných so súčasným dianím v spoločnosti, ktoré sa odhodlali vyjadriť verejne svoje postoje. Blanický Manifest bola pôvodne protestná petície proti dlhšie trvajúcemu odoberaniu občianskych slobôd vyhlásená minulé leto na pražskom Vyšehrade. Z rovnakej emócie sa následne zrodila rovnomenná pieseň.
Je potrebné, aby sa ľudia dozvedeli, že sa deje niečo mimoriadne nebezpečné a teraz nemám na mysli infekčné choroby. Dostávame sa totiž do novej úrovne vzťahu občan a štát. Občan je v rámci nových nariadení a nového poňatia bezpečnosti zbavený vlastného úsudku a stáva sa voči likvidačným rozhodovaniam úradníkov úplne bezbranný, hovorí o piesni autor Daniel Landa.
Okrem Daniela Landu sa na nej podieľalo ďalších päť frontmanov známych kapiel: František Černý (Čechomor), Pepa Vojtek (Kabát), Vašek Bláha (Divokej Bill), Roman Izzi Izaiáš (Doga) a Protheus (Dymytry). Na husle hrá Jiří Vopava.
Táto priebojná pieseň sa jednoznačne radí do žánru protestsong a apeluje na občanov aj na štát, aby sa osobné slobody a zodpovednosť bezodkladne vrátili späť do rúk občanov.
Zdroj: TS 2Landa
Blanický Manifest (text piesne)
Slyšíte nás, my nejsme děti,
Ztrácíme půdu pod nohama.
Život se krátí doba letí.
Voláme do tmy, kdo je s náma?
Říkám, že dvanáct dávno bijí.
Pavouk jen vylepšuje sítě.
Ví všechno o lidech, jak žijí.
V úkrytu číhá na Tvý dítě.
V úkrytu číhá na Tvý dítě.
Moc to jsi Ty! Moc to je Tvůj hlas!
Mlčení je souhlas, možná přichází Tvůj čas.
Moc to jsme my! Moc to je náš hlas!
Moc to jsi Ty! Jen musíš z ulity.
My máme paměť děravou,
ze lží je pravda z pravdy fámy.
Strach létá stádu nad hlavou.
Smrtka se halí do reklamy.
Časy se před očima mění.
Ptám se, jak je můj řetěz dlouhý?
V mlhách se skrývá vysvětlení.
Povstat nebo zavraždit svý touhy?
Povstat nebo zavraždit svý touhy?
Moc to jsem já! Moc to je můj hlas!
Mlčení je souhlas, možná přichází můj čas.
Moc to jsme my! Moc to je náš hlas!
Moc to jsi ty, jen musíš z ulity.
Kde skončí hrdý občan státu,
Kterého právě smetli k zemi?
Svoboda – oběť atentátu!
Možná se sejdem za mřížemi.
Slyšíte nás my nejsme děti.
Už toho máme plý zuby!
Memento mori! roky letí,
Nebudeme držet huby.
Nebudeme držet huby.
Moc to jsi Ty! Moc to je Tvůj hlas!
Mlčení je souhlas, možná přichází Tvůj čas.
Moc to jsme my! Moc to je náš hlas!
Moc to jsi Ty! Jen musíš z ulity.
